Jednoduchá otázka, odpověď je ale složitější. Těm nejmenším je někdy potřeba přichystat i několik jídel denně. Jak v kuchyni netrávit zbytečně moc času a proč děti do vaření aktivně zapojovat? Poradila nám Petra Burianová, vítězka soutěže amatérských pekařů Peče celá země a maminka pěti dětí. Připravte si domácí polotovary V mrazáku jako když najdete. „Když vařím třeba ovocné knedlíky, vždy několik porcí zamrazím na jindy. Když pak děti přijdou ze školy a doma zrovna není navařeno, stačí, aby si vzaly pytlík z mrazáku a oběd si můžou nachystat samy,“ říká Petra Burianová. Šikovné je rovněž vařit na několik dní dopředu, třeba podle předem rozplánovaného menu. Tady je příklad, jak takový jídelníček může vypadat. Jaké živiny děti potřebují v závislosti na věku? Miminka Mateřské mléko i jeho náhražky obstarají veškerou výživu, kterou děti potřebují v prvním roce života. Kolem šesti měsíců pak většina dětí může začít jíst první kaše nebo nejrůznější masová, zeleninová či ovocná pyré. Dokážou podpořit příjem železa a zinku, kterého už nemusí být v mateřském mléku dostatek. Jak upozorňuje Americká pediatrická asociace, pokud nemá dítě nařízenou dietu, vyhýbejte se nízkotučným výrobkům. Tuky – v přiměřeném množství – totiž organismus potřebuje, aby se správně vyvíjel. Batolata a předškolní děti Myslete na dostatečný příjem vápníku, který je zásadní pro zdravé zuby a kosti. Strava by měla být rovněž bohatá na vlákninu, kterou obsahuje třeba zelenina, celozrnné obilniny nebo luštěniny. Podpoříte tak trávicí systém dítěte a předejdete kardiovaskulárním onemocněním. Školáci na prvním stupni Děti už začínají mít stravovací návyky ve svých rukou. Vysvětlete jim proto, proč je důležité omezovat tuky, cukry či sodík – i když v přiměřeném množství do jídelníčku samozřejmě patří – a proč naopak podpořit příjem bílkovin. Ať už masem, nebo rýží, fazolemi, vajíčky či mlékem. Teenageři Puberťáci si zpravidla nechají do jídla mluvit ještě méně. Kalorický příjem by se měl zvýšit, protože tělo roste jako z vody, energie by však neměla pocházet z rychlého občerstvení a potravin s mizivými výživovými hodnotami. V tomto věku začínají děti svou váhu a výšku vnímat intenzivněji než kdy jindy, o to důležitější je osvěta. Tělo rovněž potřebuje pořádnou dávku vápníku, kosti totiž rostou jako z vody. Myslete rovněž na to, že dívky potřebují více železa, ztrácejí ho totiž kvůli menstruaci. A chlapci zase o něco víc bílkovin. A co voda? Ani na tu nezapomínejte a dávejte dětem pít, i když zrovna nemají žízeň. Hydrataci můžete podpořit i ovocem nebo zeleninou. Příjem vody by měl být zvýšený v horkých dnech, při nemoci nebo fyzické aktivitě. Poznámka: Výše zmíněné rady jsou obecné, tělo může potřebovat individuální přístup. Veškeré dotazy a pochybnosti konzultujte s lékařem. Zdroj: HealthyChildren.org, 2020 Pracujte chytře se zbytky Když spojíte několik různých zbytků, můžete vytvořit plnohodnotný pokrm. Třeba v pomazánkách využijete starší zeleninu i otevřený jogurt či smetanu. Navíc do nich propašujete zdravé suroviny, kterých by se jinak děti ani nedotkly. Petra Burianová například ze zbylého candáta připravuje jemnou pomazánku, ve které je chuť ryby upozaděná. „Chutná i těm, kdo jinak ryby nemusí,“ říká. Pak už stačí jen čerstvý chleba, třeba.

Náš tip:

Tři svačiny podle Petry Burianové, tři možnosti, jak zužitkovat zbytky. Podívejte se, jak na to.

Pokud sladkosti, tak s mírou a spíš domácí Sladkosti doma zcela nezakazujeme,“ vypráví Petra Burianová, „ale snažíme se vyhýbat těm kupovaným. Ty k nám zpravidla pašuje jen babička. Když máme chuť na něco sladkého, tak pečeme.“ Nejoblíbenější jsou u Burianových jednoduché plechové buchty, třeba kefírová, perník, bublanina nebo kynuté koláče. „Občas si vyrobíme z ovoce i domácí zmrzlinu a někdy dojde i na pořádný větrník. Cukr není nepřítel – je to dobrý sluha, ale zlý pán,“ říká úspěšná pekařka. Sladká jídla pro děti vaří pravidelně každý pátek, k obědu bývají například zapečené palačinky, nákyp, taštičky s povidly nebo buchtičky s krémem.

Náš tip:

Zkuste podle Petry Burianové udělat třeba čokoládový smetanový krém, takzvaný termix.

K obědu jen polévka? Proč ne Měla by být ale pořádně hustá a vydatná – prostě obědová. S přehledem pak nahradí i hlavní jídlo, ve studených dnech navíc zahřeje. „Bramboračka, zelná nebo gulášová, to je naše,“ vyjmenovává Petra polévky, které se u nich doma často podávají. A když nestíháte, pomůže Snadné vaření Globus – najdete tu vydatné a poctivé polévky podle tradičních receptur, které stačí ohřát.

Náš tip:

Zelenina nemusí být nepřítel. Poradíme, jak ji naučit jíst i děti.

Jídlo může děti bavit i po vizuální stránce Chuť k jídlu může podpořit i to, jak pokrm vypadá. Pokud vaříte pro děti, zkuste si vyhrát s tvary a jednotlivé ingredience vyskládejte třeba do obrázku. „Děti rády do vaření zapojují fantazii. Kaše se dají zdobit jako zvířátka, omeleta tvarovat tak, aby připomínala dinosaura, chlebové tyčinky zase můžete nakroutit jako hady. Nápady nemají hranice,“ radí na závěr Petra Burianová.

Náš tip:

Jak může pečení podpořit kreativitu a proč ji rozvíjet i u dětí? Přečtěte si náš další článek. Podle Petry Burianové můžete připravit třeba lívanečky, které vytvarujete jako sluníčka.

Kolik kalorií by děti měly denně přijmout? Počet doporučeného množství kalorií se může lišit v závislosti na míře fyzické aktivity. Výpočet vychází z průměrné výšky a doporučené váhy, obvyklé pro daný věk a pohlaví. Počet kalorií za den Věk v letechHolkyKluci 2-3 1 000 1 000 4-8 1 200 - 1 400 1 200 - 1 400 9-13 1 400 - 1 600 1 600 - 2 000 14-18 1 800 2 000 - 2 400 Zdroj: HealthyChildren.org

Náš tip:

Šikovných tipů do kuchyně nikdy není dost. Další rady a triky najdete ve videoseriálu, který jsme s Petrou Burianovou natočili. Co všechno se můžete naučit? Jak nakupovat, vařit a ušetřit Jak zpracovat potraviny a neplýtvat Jak chytře zužitkovat potraviny Jak šetřit čas i peníze díky zamrazování