Vánoce patří mezi jedny z nejkrásnějších svátků v roce. Víte však, kdy se poprvé začaly slavit? Z čeho vznikl jejich název? Nebo proč bychom po štědrovečerním půstu měli za odměnu vidět zrovna zlaté prasátko? Nejen na tyto otázky se vám pokusíme odpovědět v našem dnešním článku. Tak se pohodlně usaďte, dejte si šálek horké čokolády, oblíbené cukroví či jinou dobrotu a pusťte se do čtení. Tajemství Ježíšova data narození Vánoce patří k jedněm z nejvýznamnějších křesťanským svátkům, protože se vážou ke dni narození Ježíše Krista. Tedy respektive k datu, na kterém se křesťané dohodli, jelikož skutečný den Ježíšova narození nebylo možné z evangelií vyčíst. Římané měli ve zvyku u významných mužů bez známého data narození jejich narozeniny slavit v některý z důležitých dnů. V případě Ježíše jejich volba padla na zimní slunovrat, tedy den, kdy slunce nabírá novou sílu. Sám Ježíš o sobě v Písmu hovořil jako o „světlu světa“, a tak není divu, že pro oslavu jeho narození vybrali právě zmíněný zimní slunovrat. Štědrý den tak připadl na 24. prosince, tedy na podvečer před Ježíšovým údajným narozením.
Vůbec první historicky doložené Vánoce se měly slavit v Říme okolo roku 330. Tuto informaci víme díky zmínce v řeckém kalendáři pocházejícím z období 3. a 4. století. Odkud se vzalo slovo Vánoce? Nyní se podíváme pod pokličku i samotnému slovu Vánoce. Tento pojem vznikl už velmi dávno a podle historických pramenů pochází ze spojení „den wihem Nachten“, což můžeme volně přeložit jako Nyní se podíváme pod pokličku i samotnému slovu Vánoce. Tento pojem vznikl už velmi dávno a podle historických pramenů pochází ze spojení „den wihem Nachten“, což můžeme volně přeložit jako „posvátné noci“. Tímto termínem se označovaly dny a noci, které byly spojeny se slunovratem. Postupem času se tento výraz přetvořil na Weihnachten, z něhož vznikly naše české Vánoce. Postupem času se tento výraz přetvořil na Weihnachten, z něhož vznikly naše české Vánoce. Štědrý den a štědrovečerní tradice Vánoce se má většina Čechů spojené hlavně se Štědrým dnem. Ten ale z větší části patří ještě do adventu. Samotné Vánoce začínají totiž až ve chvíli, kdy na obloze vyjde první večerní hvězda. Se Štědrým dnem se pojí spousta zvyků a tradic. Některé z nich známe už celá staletí, zatímco jiné jsou poměrně nové, avšak i přesto se jim podařilo v našich domácnostech pořádně zakořenit. Pojďme si nyní některé z nejoblíbenějších štědrovečerních obyčejů připomenout. Pro křesťany je brzké ráno Štědrého dne spojeno s návštěvou poslední mariánské adventní mše, tedy s tzv. roráty, během kterých se zpívají staročeské zpěvy pouze za svitu zapálených svící.
Další tradicí, která patří k těm nejrozšířenějším, je zdobení stromečku. Přestože dnes vnímáme nazdobený stromeček jako jeden z neodmyslitelných symbolů Vánoc, jedná se o poměrně novodobý zvyk, který se v českých rodinách začal více dodržovat až ve 40. letech 19. století. Tehdy se vánoční stromek zdobíval spíše skromnými, vlastnoručně vyrobenými ozdobami ze slámy a dřeva nebo sušeným ovocem či perníkem. Ke Štědrému večeru se váže také řada obyčejů, které měly za úkol našim předkům poodhalit buducnost, např. jaký bude průběh následujícího roku a kvalita úrody, jestli někoho z rodiny čekají vdavky nebo zda se budou i v příštím roce těšit pevnému zdraví. Mezi tyto zvyky patří například pouštění lodiček, u kterých platí, že pokud si lodičku ze skořápky vlašského ořechu a svíčky sami vyrobíte a vypustíte na hladinu, vyjeví vám vaši budoucnost. Lití olova by vám mělo zase odpovědět na vaše otázky.
Podle hození střevíčkem nebo jeho zaklepáním na kurník zase svobodná děvčata zjišťovala, zda je do roka čeká svatba. Pokud špička boty směřovala ke dveřím nebo se po zaklepání na kurník ozval jako první kohout, do příštích Vánoc by už měly být dívky vdané paní. Asi jedna z nejoblíbenějších tradic, kterou mnoho rodin praktikuje dodnes, je krájení jablíčka. To nám předpovídá, jak na tom budeme po zdravotní stránce. Pokud se po rozkrojení jablíčka ukáže hvězda, další rok byste se měli těšit pevnému zdraví, jestliže ale hvězda není úplná nebo v něm máte červa, hrozí vám nemoc nebo dokonce i smrt. Jak je z výše uvedeného vidno, české štědrovečerní tradice jsou vážně rozmanité. Tradiční půst a štědrovečerní večeře Katolický liturgický kalendář křesťanům dříve na Štědrý den předepisoval přísný půst, kdy se podle krajových zvyklostí nejedlo vůbec nic nebo byl povolen pouze skromný, bezmasý oběd v podobě řídké polévky, hubníku nebo staročeského kuby z hub a krup. Pověra o zlatém prasátku Aby děti vydržely celý den až do večeře nic nejíst, říkalo se jim, že za odměnu uvidí zlaté prasátko. Tato pověra má své kořeny už ve středověku a není náhodou, že se má dětem zjevit zrovna zlaté prase. Zlatá barva byla totiž příslibem brzkého odchodu zimy a prasátko zase symbolizovalo prosperitu a hojnost. V některých rodinách se půst na Štědrý den dodržuje dodnes.
Co se týče štědrovečerní večeře, v mnoha českých rodinách se kromě tradičního smaženého kapra s bramborovým salátem podává také vinná klobása, ale velmi často bývá kapr nahrazen jiným masem, například vepřovým, kuřecím nebo telecím řízkem. V posledních letech se stává čím dál větším trendem také vegetariánské či dokonce veganské pojetí štědrovečerní večeře jakožto symbol soucitu s ostatními živými bytostmi, a to nejen u lidí, kteří se běžně stravují alternativně. Po štědrovečerní večeři bývá zvykem zpívat koledy a rozdávat dárky. Smyslem vánočních dárků bylo dát svým blízkým najevo, že je máte rádi. Tento zvyk má své kořeny v dávné minulosti, kdy si lidé společně s přáním všeho dobrého dávali drobné dárky. A odkud se tato tradice, kterou milují především děti, vlastně vzala? Původně bylo dávání dárků spjato se sv. Mikulášem, který byl známý svou velkorysostí a dobrotivostí. Postupem času se však tento zvyk přesunul na období Vánoc. Dle tradice u nás v Česku dárky naděluje Ježíšek, což souvisí s vírou, že vše dobré, co člověk dostává, je darem od Boha. Zbožní rodiče totiž původně svým dětem na jejich slova díků odpovídali, ať za dárky poděkují raději Ježíši, díky kterému mají vše, co jejich rodina potřebuje. Štědrovečerní den uzavírají půlnoční mše spojené s rozezníváním půlnočních zvonů. K něm se váže pověra, že mají kouzelnou moc a jejich hlasem se o štědrovečerní noci otevírají poklady a k životu probouzejí mrtví.
A jak se Vánoce slaví v zahraničí? Například v Rusku se dárky nenadělují na Štědrý den, ale na Nový rok a přináší je Děda Mráz, který za doprovodu Sněhurky přijíždí na saních. Ve Spojených státech si 25. prosince ráno rozbalují děti dárky od Santy Clause, který přilétá vzduchem na saních taženými kouzelnými soby. Tento santaclausovský zvyk se rozšířil i do některých evropských zemích a také u nás v Česku běžně narazíme na dekorace s motivem boubelatého staříka se sněhově bílým plnovousem. Jednu z nejzajímavějších vánočních tradic rozdávání dárků však najdeme na Apeninském poloostrově, kde dárky naděluje žena, a to hodná čarodějnice Befana. Ta je však rozdává až 6. ledna. Štědrý den nabízí spoustu možností, jak si Vánoce užít po vzoru našich předků. Není však důvod se s plánováním tohoto svátku stresovat, nákup dárků, vánoční výzdoby i svátečních specialit totiž snadno obstaráte během jedné návštěvy Globusu. Na závěr nám nezbývá než vám jen popřát, abyste období Vánoc prožili v klidu, pohodě a po boku vašich nejbližších, protože to je to pravé kouzlo Vánoc.