Oslavte Velikonoce, jak se patří - 1. díl

Na která témata se v dnešním článku zaměříme? Jaký je původ křesťanských velikonočních tradic Které zvyky jsou spjaté s Pašijovým týdnem Jak se slaví Velikonoční pondělí Jaké jsou nejoblíbenější velikonoční koledy Co znamenají barvy pentlí pro koledníky Proč a jak se zdobí velikonoční kraslice Z kolika prutů se pletou pomlázky Velikonoce pomalu klepou na dveře, a tak je nejvyšší čas začít s přípravami. Než se však pustíme do výzdoby našeho obydlí a pečení velikonočních dobrot, nejprve si pojďme připomenout, které křesťanské a lidové tradice se k těmto svátkům jara vážou. Křesťanské velikonoční tradice Pro křesťany jsou Velikonoce nejvýznamnějšími svátky v roce, a tak není divu, že spousta velikonočních tradic je silně propojená s křesťanskou vírou a symbolikou. Ty nejdůležitější z nich se dodržují během pašijového týdne, který získal svůj název podle pašijí, tedy biblického vyprávění o utrpení a smrti Ježíše Krista.

Pašijový týden (známý taktéž jako Velký nebo Svatý) je symbolickou připomínkou posledního týdne Ježíšova pozemského života, ukřižování a vzkříšení. Začíná Květnou nedělí a končí Božím hodem velikonočním, tedy „Velkou nocí“, kdy vstal Ježíš Kristus z mrtvých. Křesťanské tradice během Svatého týdne Ke každému dni Velkého týdne se vážou různé zvyky: V Květnou neděli se světí kočičky, vymetají domy ratolestmi a obléká se do nového oblečení. Modré pondělí slouží k výzdobě kostelů modrými látkami a k odpočinku. Šedivé úterý bychom měli strávit úklidem celého obydlí. Ve Škaredou středu se na připomínku Jidášovy zrady pečou jidáše na následující ráno a z opalovaných polínek se dělají ochranné kříže. Zelený čtvrtek symbolizuje poslední večeři Páně a v tento den také naposledy zvoní kostelní zvony, než „odlétnout do Říma“. Po celý čtvrtek bychom rovněž měli jíst hlavně zelená jídla nebo zeleninu. Na Velký pátek se v souvislosti s ukřižováním Ježíše Krista drží půst, nesmí se prát prádlo ani nikomu nic prodávat, darovat či půjčovat. V Bílou sobotu končí půst, z Říma se „vrací“ zvony a v noci ze soboty na neděli se koná mše – velikonoční vigilie, během které se zapaluje paškál (velikonoční svíce) a připomíná Kristovo zmrtvýchvstání. Boží hod velikonoční se nese ve jménu oslavy Ježíšova vzkříšení a nanebevstoupení. Probíhají velikonoční jízdy na koních, po ukončení 40denního půstu se dosyta hoduje a světí se velikonoční jídla.

Lidové oslavy Velikonočního pondělí Nejvíce zábavy však máme spojeno s Velikonočním (nebo také Červeným) pondělím, během kterého se dodržuje řada lidových tradic oslavujících konec zimy a začátek jara. Muži v tento den vyrážejí s pomlázkou za ženami, aby je vymrskali, a tím jim předali zdraví, mládí a jarní svěžest vrbového proutí po celý následující rok. Během šlehání by koledníci měli odříkávat některou z velikonočních koled a dívky by jim za odměnu měly na pomlázku uvázat kus stuhy. Velikonoční koledy pro koledníky Hody, hody doprovody Hody, hody doprovody,dejte vejce malovaný.Nedáte-li malovaný,dejte aspoň bílý,slepička vám snese jiný. Pomlázka Upletl jsem pomlázku,je hezčí než z obrázku,všechny holky, které znám,navštívím a vymrskám.Než mi dají vajíčko,vyplatím je maličko. Koledníček Já jsem malý koledníček,přišel jsem si pro trojníček,trojníček mi dejte,nic se mi nesmějte. „Stuhomluva“ Barva stuhy hrála dříve dost významnou roli hlavně u mladých koledníků. Podle ní totiž zjistili, jak si u dívek vedou. Pokud dostali pentli červenou, znamenalo to, že je dívky mají rády. Modrá symbolizovala, že u nich mají naději a zelená, že patří mezi jejich favority. Pokud ale dostali mašli žlutou, hned jim bylo jasné, že tady jim „pšenka nepokvete“. Mokré či „voňavé“ osvěžení V některých krajích ženy koledníci navíc polévají studenou vodou nebo je stříkají parfémy. Mokré osvěžení však může něžnější pohlaví mužům vrátit už po poledni nebo následující den. Tradice velikonočních kraslic Kromě pentle (a v případě dospělých koledníků i „panáka“ pálenky) chlapci od dívek dostávají ještě velikonoční kraslice, se kterými souvisí další velmi oblíbený velikonoční zvyk, a to barvení a zdobení vajíček. Vejce od pradávna symbolizovala zrození nového života, a proto neodmyslitelně patří ke svátkům jara.

Existuje řada různých technik, jak si buď natvrdo uvařená vajíčka nebo vyfouklé skořápky ozdobit. Můžete je nabarvit pomocí cibulových slupek nebo speciálních barev, pomalovat nebo do nich ozdobné motivy vyřezat, vyškrábat či dokonce vyvrtat. Zatímco koledníkům se dávají hlavně natvrdo uvařená nebo čokoládová vajíčka, vyfouklé kraslice udělají největší parádu jako dekorace.

Pletení pomlázek Ke koledování se váže ještě jeden lidový obyčej, a to je pletení pomlázek. Koledníci by totiž měli chodit koledovat s vlastnoručně vyrobenou pomlázkou z vrbového proutí. Ty nejjednodušší se pletou z 6 až 12 proutků, ale zkušení pletaři dokážou svůj „tatar“ či „korbáč“, jak se v některých krajích pomlázce také říká, uplést i z 24 větví. Přesný návod na výrobu pomlázky bývá ovlivněn místními zvyklostmi. Narazit tak můžete i na pomlázku s držadlem nebo ozdobně pletenou.

Mezi další velikonoční zvyky patří vysévání obilí a na Velký pátek se hledají poklady, protože podle pověry má tento den magickou moc. Také se traduje, že pokud jste něco ztratili, na Velký pátek to opět naleznete. K Velikonocům se váže řada tradic i z pohledu gastronomie. Které velikonoční speciality by vám během svátků jara určitě neměly na stole chybět, se dozvíte v druhém díle této velikonoční minisérie.