Papírová taška místo té plastové, ovosáček místo obyčejného pytlíku. I malé změny můžou být velkým krokem pro životní prostředí. Co všechno v oblasti udržitelnosti podnikáme? Jednorázové plasty jen tam, kde není zbytí Pryč jsou časy, kdy jste k nákupu dostali igelitku zdarma. „Snažíme se zbavovat plastů, kde to jde. Proto nabízíme hned několik druhů tašek. Ať už ty papírové, jejichž koupí podpoříte Konto Bariéry, nebo plátěné a také ty permanentní, které si můžete zaháknout do košíku a rovnou do nich nakupovat,“ popisuje manažerka kvality Barbora Štěpánková. „Zavedli jsme také ovosáčky, i z jejich prodeje putují peníze na charitu. Zájem zákazníků předčil naše očekávání. Sáčky mají úspěch i díky tomu, že je prodáváme za skvělou cenu, necelých deset korun. Rovněž jsme návštěvám přestali nabízet plastové lahvičky s vodou, raději ji podáváme ve skleněných džbáncích. Neustále se zkrátka snažíme snižovat množství plastů, které používáme. Množství nadbytečných nebo špatně recyklovatelných obalů chceme omezit na minimum.“ Barbora však zároveň upozorňuje, že v některých případech bohužel jiné řešení není. Během koronavirové pandemie byly jednorázové plasty nutností kvůli hygieně (pozastavil se třeba systém vratných kelímků Otoč kelímek), plast je ale často obtížné nahradit i v běžném provozu. „Zákazníci kritizují například prodej lahůdkových salátů. Dostanou je v plastovém kelímku s víčkem, obaleném strečovou folií. Jenže kdybychom používali méně ochranných obalů, výrobek by se jim v tašce rozmáčkl a mohl znehodnotit celý nákup. Přemýšleli jsme, že tedy začneme používat silnější kelímky, které už se nebudou muset obalovat. Ale ukázalo se, že na výrobu takového kelímku padne víc plastu než při stávajícím řešení,“ vysvětluje Barbora. „Podněty od zákazníků se každopádně aktivně zabýváme a neustále hledáme inovace.“ Udržitelnost jako projekt V hypermarketu se sešlo tolik zaměstnanců, kterým na udržitelnosti záleželo, že vznikla i specializovaná skupina. Projekt udržitelnost, jehož součástí je i Barbora Štěpánková, sleduje trendy v ekologii a snaží se pro ně najít uplatnění v prostředí hypermarketu. „Začínali jsme trochu punkově a řešili největší zla jako černé plastové misky. Dnes už máme jasnou strukturu a vizi. Součástí skupiny jsou lidé přímo z provozu, od ředitelů až po vedoucí, i členové stavební divize, kteří zase hledají udržitelná řešení třeba v oblasti správy a fungování samotné budovy. Pravidelně například sháníme i dotace na fotovoltaiku a s externími partnery řešíme i elektromobilitu,“ vysvětluje Barbora. Sama vystudovala Vysokou školu chemicko-technologickoua o ekologii i potraviny se vždycky zajímala. „I mně se stane, že si někdy zapomenu ovosáček. Ani pak však není všechno ztraceno, lidi si často neuvědomí, že když kupují jen čtyři jablka, můžou je zvážit i odnést domů bez sáčku. Samolepku s kódem stačí dát jen na jedno z nich.“ Recyklace jasně a přehledně Zatímco dřív jste si pečivo z pekárny Globus odnesli v pytlících kombinujících papír a plast, dnes jsou již zcela papírové, a díky tomu se i snadněji recyklují.A obaly Poctivé výroby Globus, třeba ty na pizzu, kde se ještě pořád používají oba materiály? „Připravili jsme jasný návod pro recyklaci, který uvádíme přímo na obalu. Zákazník tak hned ví, že plastové oko má vytrhnout a třídit zvlášť.A taky že pokud je obal znečištěný, patří do směsného odpadu,“ říká Barbora Štěpánková.

Vidličky ze dřeva, brčka z papíru Kroky směrem k udržitelnosti se týkají i gastro provozu. V roce 2020 se podařilo plastové příbory nahradit těmi dřevěnými a plastová brčka zase jejich papírovou alternativou. „Tady jsme kvůli koronavirové pandemii hodně bojovali. Krátkodobě jsme se bohužel vrátili k plastu, protože se uzavřely restaurace a zákazníci si brali tolik jídel s sebou, že na trhu došel dřevěný sortiment. Ten rok bychom nejraději vymazali a vrátili se do stavu z února 2020, kdy byly naše udržitelné projekty naplno rozjeté,“ vysvětluje Barbora. Letos by Globus rovněž rád rozšířil zálohované obaly pro produkty z vlastních výrob. Změna by se měla týkat nejen kaváren a restaurací, ale taky výrobků, které se prodávají přímo v hypermarketu. „Na českém trhu by šlo o zcela ojedinělý projekt. Doufáme, že se vše podaří dotáhnout,“ plánuje Barbora Štěpánková.

Neplýtvat energií lidí ani budov Zhruba o 17 %. Asi o tolik se snížila spotřeba elektrické energie v českobudějovickém hypermarketu po přestavbě, která byla dokončena v roce 2020. Na střeše havířovského hypermarketu zase najdete fotovoltaickou elektrárnu, která by v červnu 2022 měla začít pracovat v plném režimu. A když přijedete na nákup elektromobilem? Můžete si ho pohodlně nabít díky dobíjecím stanicím, které jsou součástí parkoviště u hypermarketu. „A díky instalaci úsporných myček nádobí a dalším opatřením každoročně šetříme 8 % vody oproti předchozímu roku. Na ekologii stále častěji myslíme také ve výrobách, nedávno jsme instalovali například speciální odlučovače tuků, abychom snížili množství tuků odcházejících do kanalizace již v místě vzniku,“ vysvětluje manažerka kvality Barbora Štěpánková. „Když firma působí v nějakém prostoru a prostředí, měla by se k němu chovat odpovědně. A my chceme jít příkladem.“