Proč byste měli kompostovat

V článku se dozvíte: 1. Proč začít kompostovat?2. Co můžete kompostovat?3. Co do kompostu nepatří?4. Jak se bioodpad rozkládá?5. Jak funguje kompostér?6. Jaký kompostér vybrat? 7. Co je to vermikompost? 8. Jak vyrobit kompost? 9. Kam kompostér umístit? Kompostování se vrací do módy, a tak jsme si pro vás připravili odpovědi na devět nejčastějších otázek, které si kladou hlavně začátečníci. Proč začít kompostovat? Pokud jste dosud nezkoušeli nic kompostovat, možná po přečtení tohoto článku začnete. Kompostování je totiž nejen skvělý způsob, jak se zbavit biologicky rozložitelného odpadu ze zahrady i vaší kuchyně, ale také díky němu získáte kvalitní substrát plný živin pro své rostliny. Kompostování vám tak pomůže snížit množství vyprodukovaného odpadu a udělá vaši domácnost udržitelnější. Co můžete kompostovat? Do kompostu můžete dát slupky a zbytky z ovoce a zeleniny (včetně citrusů), papírové čajové sáčky, kávové filtry i kávovou sedlinu, staré pečivo, skořápky z vajec a ořechů, znečištěnou podestýlku vašich býložravých mazlíčků nebo papírové ubrousky a lepenku. Ze zahrádky do kompostu určitě patří posekaná tráva, shrabané listí a větvičky, vytrhaný plevel, popel ze dřeva, kůra, piliny i hobliny, uvadlé květiny ale i chlupy, vlasy či peří. Pokud chováte doma slepice nebo jiná býložravá hospodářská zvířata, můžete do kompostu dát i jejich trus.

Co do kompostu nepatří? Ke kompostování se nehodí kosti, odřezky masa a kůže, vetší množství stolních olejů a tuků, nemocné rostliny (napadené např. parazity, plísní apod.), vykvetlé plevely, popel z uhlí či z cigaret, nedopalky cigaret, chemicky ošetřené materiály (např. se zbytky laku či barev), časopisy, prachové sáčky z vysavače, exkrementy masožravých zvířat, plasty, sklo, kovy ani kamení. Nezapomínejte, že do kompostu je potřeba dávat různé druhy odpadu tak, aby byl zachován správný poměr živin. Pokud v něm budete shromažďovat např. pouze posečenou trávu, kvalitní hnojivo vám z ní pravděpodobně nevznikne. Z hlediska složení by měly převažovat uhlíkaté (hnědé) složky nad dusíkatými (zelenými), a to nejlépe v poměru 2 : 1 nebo 3 : 1. Proto dávejte do kompostu větvičky, kůru stromů, nadrcené dřevo nebo dřevěný popel. Jak se biodpad rozkládá? Pokud se bioopad rozkládá bez přístupu ke kyslíku, dochází ke hnití, při kterém se uvolňuje metan. Ten se využívá v reaktorech bioplynových stanic a tvoří základní složku bioplynu, ze kterého při spalování vzniká elektřina a teplo. Jestliže má ale bioodpad při rozkladu přístup ke kyslíku ze vzduchu, dochází ke tlení, na kterém je založeno kompostování převážně rostlinných zbytků a podílejí se na něm živé organismy. Jak funguje kompostér? Do kompostéru vložíte větší množství nashromážděného bioodpadu (ideálně asi jeden kubík, tedy jeden metr krychlový). Pokud má vyvážené složení a přístup ke vzduchu, brzy se v něm začnou množit bakterie, které ho svou činností zahřejí až na 65 °C. Při této teplotě semena plevelů nebudou schopna vyklíčit a dojde k tzv. hygienizaci, tedy zničení choroboplodných zárodků. K výraznějšímu zahřátí dochází už i u půl kubíku bioodpadu. Pokud vlastníte zateplený otočný kompostér, bude vám stačit ještě menší objem. Asi po týdnu bude zapotřebí kompost přeházet, aby se mohl rozložit i materiál, který se držel u kraje. Zahřívání se však nelíbí žížalám, takže je buď dejte do kompostu, který již hygienizací prošel, nebo je vložte do menšího objemu bioodpadu, ve kterém k hygienizaci kvůli nedostatečnému množství nedojde. V takto vzniklém hnojivu se však mohou uchytit semena plevele.

Jaký kompostér vybrat? Pokud máte zahradu, kompostér si můžete sami vyrobit např. ze starých palet či dřevěných desek. Jen zapomeňte na kovové nádoby, mohly by do kompostu uvolňovat škodlivé látky. Kompostér si můžete koupit také už hotový, a to i u nás v hypermarketu Globus. Během sezóny ho najdete v našem oddělení Zahrady. Prodávané kompostéry bývají vyrobené ze dřeva nebo plastu a pořídíte je i ve velmi moderních designech. Proces rozkladu může urychlit i tvar kompostéru či jeho zateplení.

Kompostovat můžete i v bytě. Velkým trendem jsou vermikompostéry, které se vyrábějí v různých módních designech a o rozklad zbytků z vaší domácnosti se starají žížaly. Získaný vermikompost využijete třeba v truhlících na balkoně nebo ním můžete přihnojit pokojovky. Co je vermikompost? Žížaly si rády pochutnávají na částečně rozloženém materiálu od bakterií, protože nemají zuby. Vylučují tzv. vermikompost, který je porézní, dokáže vázat vodu, obsahuje enzymy z trávicího ústrojí žížaly a spoustu stopových prvků, jež se původně nacházely v rostlinných buňkách.

Kam kompostér umístit? Interiérový vermikompostér můžete mít přímo v kuchyni nebo na balkoně. Zahradní kompostér umístěte tak, aby byl dobře dostupný, ale zároveň se nestal nechtěnou dominantou vaší zahrady. Ideálním místem je vzdálenější roh zahrady s dobrou přístupovou cestou. Kompostér postavte na rovném povrchu nejlépe v polostínu, aby se v něm nedržela voda, ale zároveň příliš nevysychal. Tak co, pustíte se také do kompostování? Jak vidíte, není to nic složitého. Po kompostéru se můžete podívat i v hypermarketu Globus v oddělení Zahrady, kde najdete spoustu vychytávek pro zahrádkáře. Přečíst si můžete také naše další články o zahradničení.